Nacházíte se: Hlavní stránka » Základní informace

Nový Jičín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nový Jičín
Nový Jičín - náměstí s kašnou a Starou poštou
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0804 599191
kraj (NUTS 3):	Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4):	Nový Jičín (CZ0804)
obec s rozšířenou působností:	Nový Jičín
pověřená obec:	Nový Jičín
historická země:	Morava
katastrální výměra:	44,71 km²
počet obyvatel:	27 617 (1. 7. 2007)
zeměpisná šířka:	49° 35' 42" s. š.
zeměpisná délka:	18° 0' 46" v. d.
nadmořská výška:	285 m
PSČ:	741 01
zákl. sídelní jednotky:	24
části obce:	7
katastrální území:	9
adresa městského úřadu:	Městský úřad Nový Jičín Masarykovo náměstí 1 741 01 Nový Jičín
starosta / starostka:	Mgr. Ivan Týle
Oficiální web: http://www.novy-jicin.cz/ E-mail: posta@novyjicin-town.cz

Zdroje k infoboxu a částem obce

Nový Jičín (německy Neutitschein) je okresní město na Moravě ve dvou třetinách cesty z Olomouce do Ostravy. Je známé především pravidelným čtvercovým náměstím s podloubím a historickým renesančním domem Stará pošta, Žerotínským zámkem a bohatou česko-německou historií. Sídlí zde také Muzeum Novojičínska. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací. Roku 2001 byl vyhlášen Historickým městem roku. Nový Jičín je sídlem známých firem Tonak a.s. a Autopal s.r.o..

Historie města

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Nového Jičína.

Znak města

Ruka vystupující z oblaku, která drží polovinu zavinuté střely v červeném poli, znak pánů z Kravař.

Název města

O názvu města existuje několik pověstí. Podle jedné z pověstí bylo město pojmenováno podle udatné dcery majitele starojického hradu Jitky, která se kvůli záchraně malého chlapce pustila do boje s medvědem. Před rozzuřeným zraněným zvířetem ji zachránil pastýř, její budoucí manžel. Na místě, kde byla zachráněna, nechala Jitka postavit kapličku. Vedle ní pak její manžel postavil lovecký zámek, věnovaný Jitce, tedy Jitčin, později Jičín.

Podle vědecké teorie je jméno města odvozováno od slovanského slova dik, divoký kanec, který se na tomto území vyskytoval v hojném počtu. Odtud zprvu Dičín, později Jičín. Tuto teorii potvrzuje také jméno nedalekého kopce – Svinec.

Zakládací listina města

Nejstarší písemná zpráva o městě pochází z r. 1313, kdy král Jan Lucemburský vydal ve prospěch města listinu, která mu uděluje právo vybírat clo a mýto. Proto váže Nový Jičín svůj vznik s datem udělení tohoto privilegia. Zakládací listina města se nedochovala.

Předchůdcem města byla osada pod hradem Starý Jičín. Výhodná grafická poloha na křižovatce důležitých obchodních cest měla příznivý vliv na jeho rozvoj.

Již při samém vzniku mělo město pravidelný čtvercový tvar a původní půdorys se zachoval dodnes. Pravoúhlý tvar, téměř čtvercový, mělo i městské opevnění, s nímž rovnoběžně procházela obvodová ulice. Opevnění bylo původně jen z hliněného valu s palisádou.

Teprve během 14. století bylo nahrazeno kamennými hradbami. Ty obepínaly i panské sídlo (tvrz), nynější zámek. Městský plán je orientován směrem od severozápadu k jihovýchodu, ve směru obchodní cesty od Fulneku do Valašského Meziříčí. Do města vedly dvě brány. Na ně navazovala po obou stranách předměstí, ale jejich rozvoj spadá až do pozdější doby.

14.–15. století

Počátkem 14. století získal město Nový Jičín i se starojickým panstvím představitel významného šlechtického rodu Vok z Kravař. Tento rod patřil k jedné z větví rodu Benešoviců, která ve 13. století vlastnila rozsáhlé pozemky na Moravě, zejména na Opavsku. Z období pánů z Kravař pochází původní gotická podoba nynějšího Žerotínského zámku, městské opevnění a základ městského znaku.

16.–17. století

Důležitým obdobím pro rozvoj města bylo více než padesátileté působení dalšího význačného rodu, rodu Žerotínů v 1. polovině 16. století.

Ti se v letech 1500 – 1558 zapsali do historie města zejména přebudováním gotické tvrze z Kravař na pohodlné renesanční sídlo, nynější Žerotínský zámek. Darovali městu dům na náměstí, který se stal důstojným sídlem městské radnice. Když při požáru r. 1503 lehly popelem dřevěné domy na náměstí, začalo se jejich zásluhou s výstavbou kamenného podloubí a měšťanských domů na náměstí.

Šestnácté století bylo pro město obdobím hospodářského rozkvětu řemesel. Město bohatne vařením a šenkováním piva, rozvíjí se především soukenictví. Z celkového počtu 200 řemeslníků celou jednu třetinu tvořili koncem století soukeníci. Po Jihlavě byl Nový Jičín druhým nejvýznamnějším městem soukenické výroby na Moravě.

Vlivem řemesel a obchodu bohatla městská pokladna a město bylo natolik ekonomicky silné, že od Žerotínů r. 1558 odkoupilo jejich panství Nový Jičín. Vykoupilo se z poddanství a stalo se městem komorním, podřízeným jen královské koruně. Na krátkou dobu se zásluhou „zimního krále“ Fridricha Falckého stalo r. 1620 dokonce městem královským.

Zatímco šestnácté století bylo ve znamení prosperity města, první polovina 17. století byla obdobím nestability, náboženských a politických bojů, které ohrožovaly jeho svobodu.

Třicetiletá válka, která zachvátila většinu zemí Evropy, poznamenala i Nový Jičín. Roku 1621 přepadlo a pobilo vojsko markraběte krnovského v Novém Jičíně oddíl Španělů. Na místě jejich hrobů byla později postavena tzv. Španělská kaple. Při bitvě město opět vyhořelo. V roce 1623 postihla Nový Jičín morová rána.

Převážně protestantské město bylo za účast na stavovském proticísařském povstání v roce 1624 potrestáno. Ztratilo svou samostatnost a stalo se opět městem poddanským. Bylo darováno olomouckým jezuitům, v jejichž majetku zůstalo až do zrušení jezuitského řádu roku 1773. V roce 1626 obsadili město mansfeldští, císařovi protivníci, a vypudili katolické duchovní. Po třech letech, v roce 1629, po nejistotách a náboženských bojích město rezignovalo a přestoupilo na novou víru. V roce 1635 bylo panství jezuity pokatoličtěno.

Válečné útrapy třicetileté války však ještě neskončily. V roce 1634 napadli město Švédové a znovu ho vyplenili. Od druhé poloviny 17. století utichaly válečné a náboženské rozbroje, byla příhodnější doba pro rozvoj řemesel a obchodu. Opět převažuje soukenictví a to jak ve výrobě tak i v obchodu.

Žerotínský zámek

18.–19. století

V roce 1768 zachvátil požár barokní měšťanské domy, které pak byly přestavěny v klasicistním duchu. V roce 1773 došlo ke zrušení jezuitského řádu, který měl až do této doby město Nový Jičín v držení. Roku 1775 pak Marie Terezie prohlásila Nový Jičín za svobodné municipální město. Význam města vzrostl zavedením státních úřadů v r. 1850, kdy se Nový Jičín stal sídlem okresního hejtmanství, berního úřadu, okresního a krajského soudu. Díky tomu se stalo město přirozeným právním, hospodářským a kulturním centrem. Význam města by se jistě posílil, kdyby jeho občané ve 40. letech 19. století nepodcenili význam železnice. Pro průmyslový rozvoj města to byla neodpustitelná chyba a město na ni doplácí do dnešních dnů. Jako málokteré město má jako Nový Jičín železniční raritu – dvě navzájem nepropojená nádraží. Největší továrnou, která v této době vznikla, byla doutníková a tabáková továrna, kterou na žádost městské rady zřídil stát. Už tři roky po vzniku zaměstnávala okolo 2 500 dělníků, převážně žen. Roku 1879 začal Josef Rotter vyrábět kočárové svítilny a položil tak základy dnešnímu Autopalu.

20. století

V období před 1. světovou válkou převažovalo ve městě německé obyvatelstvo, začaly se projevovat národnostní rozdíly. Měly silný vliv na život města, zejména po nástupu fašismu v Německu. Nový Jičín se stal baštou Henleinovy strany, zvláště za starostování německého starosty Dr. Schollicha.

Od října 1938 do května 1945 bylo město součástí Německa. Počet českých obyvatel, kteří původně tvořili 1/3 obyvatelstva, poklesl na pouhé 2.000. Válečná léta město poznamenala spíše celkovým úpadkem než vyslovenými ztrátami. Nedošlo zde k žádným bojovým akcím ani k bombardování.

Nový Jičín osvobodila Rudá armáda 6. května 1945. Krátce po osvobození se do města vrátilo mnoho Čechů, kteří zde žili před válkou a společně s nimi přicházeli noví osídlenci z různých krajů Čech, Moravy a Volyně.

Po odsunu Němců se poměr národnostního složení obyvatelstva města obrátil. Hospodářský, společenský a kulturní život navázal na předválečné poměry. Nedostatek bytů byl řešen masovou výstavbou panelových domů v okrajových částech města, v nichž vyrostla dvě nová sídliště.

Roku 1967 byl Nový Jičín prohlášen městskou památkovou rezervací.

Vývoj statusu města

1313 – 20. červenec 1558 - Nový Jičín byl poddanským městem

20. červenec 1558 – 23. květen 1624 - Nový Jičín byl svobodným komorním městem

23. května 1624 - 16. září 1775 - Nový Jičín byl opět poddanským městem (kvůli aktivní účasti odboje protestanských stavů proti císaři Ferdinandovi II.)

16. září 1775 - Díky Marii Terezii se Nový Jičín stal svobodným městem muncipiálním

28. listopadu 1918 - Nový Jičín se stal součástí ČSR

30. září 1938 - Nový Jičín byl připojen ke Třetí říši

6. května 1945 - Nový Jičín byl osvobozen Rudou armádou a stal se opět součástí ČSR jako město okresní

Zajímavosti

V roce 2001 byl Nový Jičín oceněn titulem Historické město roku a stal se nositelem Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Nový Jičín má pravidelné čtvercové náměstí, které je zřejmě jako jediné v ČR po celém obvodu lemováno podloubím pokračujícím i v postranních uličkách. Navíc Morový sloup, který je ve středu náměstí, prošel v nedávné době rekonstrukcí a v příštím roce by se mělo dostat i na dlažbu na náměstí. Samozřejmostí je i kvalitní a čisté (nedávno zrekonstruované) WC v centru, jehož použití je zcela zdarma.

Na okraji centra Nového Jičína se nachází dříve světoznámá továrna Tonak a.s. s více než 200 let dlouhou tradicí, která vyrábí klobouky a vyváží je i v dnešní době do celého světa.

Po celém městě (především v centru a městské části Loučka) se v současné době buduje městská internetová síť, která slouží obyvatelům k levnému a rychlému připojení k internetu. K dispozici je také mobilní vysokorychlostní připojení k internetu.

Kultura

V Novém Jičíně najdete Beskydské divadlo a kino Květen. Na náměstí, v budově Staré pošty, se také nachází galerie a v areálu Žerotínského zámku najdete výstavu klobouků a další expozice. Po celé léto se na náměstí a na dalších místech konají různé kulturní akce, které jsou završeny každoročními Slavnostmi města Nového Jičína, které se konají vždy první sobotu v září a jejichž součástí je například slavnostní historický průvod vojáků a představitelů původních obyvatel Nového Jičína. Celé náměstí se přenese do středověku a můžete se tak podívat, jak se v dřívějších dobách bojovalo, bavilo a podobně. Celý den je většinou zakončen ohňostrojem a večerním vystoupením určitě hudební skupiny. Letos (2007) je tou skupinou Peha.

Sport

Sportem číslo jedna je ve městě basketbal - má zde halu prvoligový tým Geofin Nový Jičín, který se v sezoně 1998/1999 stal vítězem nejvyšší soutěže. Na kontě má také další úspěchy - několik druhých a třetích míst, 5x vítězství v českém poháru a 1. místo v mezinárodní Superlize. Je pravidelným účastníkem evropských basketbalových soutěží. Zdejší basketbalový klub byl prvním sportovním klubem v republice, který se osamostatnil od Tělovýchovné jednoty a v roce 1990 založil vlastní občanské sdružení.

Poměrně úspěšní jsou novojičínští sportovci také v hokeji - TJ Nový Jičín se pravidelně účastní play-off ve druhé lize (třetí nejvyšší soutěž).

Ve fotbale se po spojení a opětovném rozdělení s FC Vítkovice klub propadl až na samé dno, nyní však opět stoupá vzhůru a v sezoně 2007/2008 hraje 1.A třídu.

Slavní lidé města

Rodáci a měšťané

pamětní deska Karla Kryla

Páni z Kravař
Žerotínové
Ondřej Řepa - nejznámější měšťan
A. F. Dopper - použil jako první v Novém Jičíně parní stroj ve své továrně
František Palacký - narodil se a žil v nedalekých Hodslavicích
Karel Kryl - prožil zde své mládí, a to včetně vojenské intervence v roce 1968, zde také složil legendární píseň Bratříčku, zavírej vrátka
Otto Thienemann - dvorní architekt Nového Jičína
Heintze - postavil první plynárnu
Eduard Veith
Hugo Baar
Otakar Zelenka

Pamětní deska na domě, kde přespal Josef II.

Slavné návštěvy

Josef II. - v roce 1787 přenocoval v Novém Jičíně
Ernst Gideon von Laudon - v roce 1790 zemřel v rohovém domě na náměstí (dnes je zde restaurace U Laudona)
hrabě Alexandr Suvorov - 6. února 1800 přespal v budově Staré pošty
maršál Michail Kutuzov - roku 1805 přespal v budově Staré pošty
Jaroslav Vrchlický - v roce 1903 zde přednášel

Novojičínský tisk a televize

V dobách socialismu byl jediným zdrojem určitých informací okresní týdeník OV KSČ Rozkvět. List zanikl koncem devadesátých let a zůstal jen týdeník Region (založen 1992), od roku 2001 patřící vydavatelskému domu Vltava Labe Press. V dnešní době o životě v Novém Jičíně píše především jeho následovník Novojičínský deník a měsíčník Novojičínský zpravodaj, vydávaný městským úřadem. O dění v Novém Jičíně se dočtete i v regionální příloze Mladé fronty DNES a dalších celostátních denících.

V Novém Jičíně působí již řadu let i televize Polar, jejíž provoz platí městský úřad. Televize vysílá jak analogově terestricky (vzduchem) z vysílače na ulici Karla Čapka 4 v Novém Jičíně, tak i kabelově. Archiv televizních zpráv je od září 2007 dostupný i na internetu.

Ve městě a jeho okolí (např. v obci Rybí) je dostupná digitální terestrická televize z Ostravy, díky které si obyvatelé mohou dopřát televizi ve velmi dobré kvalitě včetně několika nových veřejnoprávních stanic(ČT24, ČT4 SPORT), které jsou analogově nedostupné.

Turistika

Přes léto se v Novém Jičíně můžete kromě českých turistů setkat také s turisty z Německa, a dále z Polska, Slovenska, Rakouska a Itálie.

Ubytování

V Novém Jičíně se nachází několik hotelů, např. hotel Praha, Kalač, Rustys a také penziony, např. Šatlava, U Holubů (oba na Kostelní ulici vedle náměstí), Penzion Na Skalkách v lese za městem a jiné. Hotel Zámeček, který se nachází v obci Starý Jičín, je vzdálen asi 10-15 minut jízdy z centra.

Doprava

Autobusové nádraží bylo v nedávné době kompletně zbouráno a místo něj bylo postaveno nové. Od 1. září 2006 také funguje nová MHD, která nyní jezdí do všech čtvrtí Nového Jičína (vyjma Straníku) a ne jen po centru města, jak tomu bylo kdysi. Nový Jičín je jedno z mála bývalých okresních měst, které se zbavilo všech světelných křižovatek a přešlo na kruhové objezdy.

Městská hromadná doprava

Linka 1: Aut.nádr. - Autopal - Hřbitovní - Aut. nádr. - Nemocnice - Loučka - Dlouhá - Aut. nádr.
Linka 2: Aut.nádr. - Dlouhá - Loučka - Nemocnice - Aut. nádr. - Máchova - Autopal - Aut. nádr.
Linka 3: Aut.nádr. - Palackého - Loučka - nemocnice - Aut.nádr.
Linka 4: Aut.nádr. - Smetanovy sady / nemocnice - Skalky - Kojetín a zpět
Linka 5: Aut.nádr. - Tonak - (Bludovice) - Žilina - Bezručova - Aut.nádr.
Linka 6: Aut.nádr. - Šenov u Nového Jičína - Kunín a zpět (meziměstská linka)
Linka 7: Aut.nádr. - Máchova - Hypernova (bezplatná linka)

Vlaky

Nový Jičín má českou raritu: 2 nádraží, která nejsou propojena. Nádraží Nový Jičín-město (trať 278) leží vedle autobusového nádraží a jezdí odsud lokálka do stanice Suchdol nad Odrou (doba jízdy je 15 minut), kudy prochází hlavní trať 270 z Prahy do Bohumína. V Suchdole staví většina rychlíků a některé vlaky IC. Cesta vlakem z Nového Jičína do Ostravy-Svinova trvá i s přestupem cca 45 minut. Na trať do Suchdola byla v roce 2007 nasazena nová souprava Moravskoslezská Regionova, která cestování značně zpříjemnila a také učinila bezbariérovým.

Z Nového Jičína-horního nádraží jezdí starší lokálka do stanice Hostašovice (trať 326), doba jízdy je 18 minut. Hostašovicemi prochází trať 303 z Ostravy do Valašského Meziříčí a staví zde téměř všechny vlaky.

Obě nádraží jsou od sebe vzdálena asi 2 km. V historii se objevily plány na jejich propojení, ale vzhledem k husté zástavbě v centru se nikdy neuskutečnilo a pravděpodobně už ani neuskuteční.

Citáty o Novém Jičíně z knih

Citáty jsou použity z knihy Nový Jičín,Městský úřad Nový Jičín, vydavatelství Repronis 1996, ISBN-80-902142-1-5

Nový Jičín je krásné město, má však jeden nedostatek, je málo známé. Stejně hovoří i návštěvník z blízkých, ale i velmi vzdálených zemí, který v úžasu stane na náměstí, jehož jedinečnou náladu sotva jinde objeví.

Říká se, že novojičínské náměstí náleží k nejkrásnějším na sever od Alp.

Následující citát se nachází na portálu z roku 1661 nad vstupem do obřadní místnosti na Radnici v Novém Jičíně(je psán latinsky):

Buď bdělý, města milující, buď ve všem spravedlivý. Moudrosti napomáhá, kdokoliv překračuje tento práh

Starostové města

V 16.století je 6 krát purkmistrem (dnešní obdoba starosty) Ondřej Řepa, období jeho vlády prameny neuvádějí.

1856 – 1867 Adolf Kamprath
1873 – 1879 Heinrich Preisenhammer
1879 – 1899 Hugo Fuchs
1899 – 1900 Heinrich Preisenhammer
1908 – 1912 Jacques Ulrich
1994 - 2002 Pavel Wessely (KDU-ČSL)
od 2002 Ivan Týle (ODS)

Části města

Nový Jičín

Bludovice - integrovaná vesnice rozkládající se kolem cesty na Valašské Meziříčí
Kojetín - bývalá vesnice malebně umístěná v sedle pod kopcem Svinec
Libhošť - vesnická část ve směru na Příbor
Loučka - dříve vesnická část ve směru na Starý Jičín, dnes také veliké sídliště
Straník - vesnická část u obce Hodslavice (směr Valašské Meziříčí)
Žilina - vesnická část podél silnice na Frenštát pod Radhoštěm

Částí Nového Jičína byly v průběhu dějin i další obce, které jsou v dnešní době již samostatné: